Social engineering ve velkém
Zdá se, že legrační phishingové maily a podvržené stránky stránky vydávající se za komunikační kanály České spořitelny jsou součástí sofistikované akce, jak ukolébat ostražitost klientů a vsugerovat jim, že nebezpečné maily se poznají leda podle oslovení "Drahoušek Zákazník" a dotazu na "Skonání Datle".
Tomu odpovídá poslední výkřik módy — zcela nevinně působící a k ničemu nevyzývající e-mail může mít jediný záměr: nahlodat ostražitost uživatelů a přivyknout je dojmu, že nevyžádané e-maily od jejich banky jsou něčím zcea normálním.
Marc Fleury o najímání lidí
Z nedávného ublognutí si zakladatele a bývalého šéfa JBoss Group Marca Fleuryho:
- najměte ty nejlepší a napíchněte se na síť jejich kontaktů
- nejlepší přitahují nejlepší, průměrní přitahují podprůměrné
Оriginál zde.
Kde bych nechtěl pracovat
Když jsem se jednou přinachomýtl k debatě o práci v open-space prostorech, překvapilo mě, že mezi zatracujícími názory jsem jediný, kdo se v takovéto kanceláři cítil docela spokojený.
Dnešní PR článek od pražské pobočky Monsteru mi ukázal, čím to.
Pro srovnání — po poslední reorganizaci sedím v práci v prostoru, který dříve pravděpodobně býval tovární halou, ale díky několika příčkám a tomu, že kuchyňka a zasedačky jsou umístěny uprostřed, není v jedné sekci více než třicet dva lidí. Pracoviště jsou dál členěny do čtyřmístných zón, každou odhaduju na necelých 5x5 metrů, což znamená docela nadstandardní dávku obytného prostoru:
Černé fleky jsou židle, vlevo dole jsou dveře do dvou malých zasedaček. Zóny jsou samozřejmě odděleny zástěnami, které plní i funkci nástěnek. Samozřejmostí jsou věšáky. Programátoři mají vesměs notebooky (takže není problém se rychle přesunout do zasedačky k řešení problému, prezentaci, nebo jen pro chvilku izolace pro vyřešení zapeklitého problému), k tomu externí dvacetipalcové monitory... nechám toho.
Jen jsem chtěl napsat, že obrázek u zmíněného monstřího náborového článku mi připomíná ne-li přímo peklo, tak aspoň fabriku, kde bych pracoval nerad — aspoň pokud by se nejednalo o nadějný start-up.
Je pravděpodobné, že autoři článku nějakým nedopatřením zvolili tu nejhorší fotografii nejhoršího koutu kanceláří, a obrázek vymění či stáhnou, jakmile jim to dojde. Pro tento případ si ještě dovolím stručný popis:
- řady dlouhých desek, po jejichž obou stranách vedle sebe sedí lidé
- jednotlivá pracovní místa vypadají poměrně blízko u sebe, navíc nejsou nijak oddělena
- bundy přes židle naznačují absenci věšáků
- programátoři sedí u desktopů s jediným monitorem
- vůbec to působí dojmem, že se někdo snažil hodně šetřit
Podle odkazu na seznam pozic má Monster v tuto chvíli otevřeno aspoň 55 nových míst. To znamená nemalé náklady jak na jejich etablování, tak na vlastní HR marketing. Možná by se v nich nějaká investice do zkulturnění výše popsané fabriky mohla rozpustit... a třeba by pak fotka u PR článku nepůsobila tolik kontraproduktivně.
Opravdu mobilní myš
Když už jsem se po dvou akvizicích dostal ze Systinetu do HP, porozhlédl jsem se v zaměstnaneckém e-shopu, co vlastně že to všechno ta naše korporace vyrábí.
A musím říct, že nejvíc mě nadchla taková blbost, jako mobilní myš k notebooku. Tím nemyslím zmenšeninu normální myši určenou k snadnějšímu odkráglování zápěstí, ale tuhle tenkou a přitom ergonomickou destičku:
Více informací:
Jak se může čtenář tohoto blogu stát zákazníkem zaměstnaneckého obchodu HP asi není potřeba zdůrazňovat.
Aplikační servery: Kdo kupuje koho?
12. října Oracle vyhlásil, že by rád koupil BEA Systems za $6.66m, což při 392 milionech vydaných akcií dělá cca $17 za kus.
Ještě týž den akcie BEA vyskočily z $13.6 o 38% na více než $18.8.
Pánové z BEA dali obratem vědět, že by rádi $21 za akcii, a dnes oficiálně potvrdili, že na nabídku expirující pozítří (28.10.) nehodlají reflektovat.
Výše linkovaný článek cituje nejmenované analytiky, podle kterých by o BEA mohl mít zájem SAP, IBM nebo HP. Ovšem zatím nějak nedali vědět.
A Marc Fleury ve svém rozevlátém stylu ochotně vysvětluje, proč by všichni jmenovaní a možná pár dalších měli raději jít do RedHatu (a tedy potažmo JBossu). A ne že by mi to nedávalo smysl. A ne že by mi to nedávalo smyslu i u Oraclu, jakkoli z jeho dosavadních námluv s RedHatem zatím nic nevypadlo.
Bc. at XYZ, s.r.o.
Párkrát mě udivilo, že na LinkedIn je nemálo Čechů, kteří se charakterizují jako "Ing. at ABC, a.s." či "Bc. at XYZ, s.r.o.". Teď (uznávám, nebyla to zcela blesková úvaha) mi došlo, proč to: v níže zachyceném formuláři nadepsaném "Edit Position" položka "title" vyvolává asociaci "když titul, tak akademický":
Lidi, opravte si to, vypadá to fakt blbě...
Působivá práce s grafy
Microsoftem zveřejnil jím sponzorovanou studii IDC s názvem 2007 Mission Critical North American Application Platform Study.
Zaujaly mne v ní dva grafy:
na straně 70 najdete spokojenost s dodavateli:
.
Jak vidno, grafu dominuje Microsoft, dokud si čtenář nevšimne, že zobrazuje procenta z respondentů, nikoli ze zákazníků daného dodavatele. Nejvetší relativní spokojenost tak překvapivě vykazují zákazníci Sunu.
Dalši graf ukazuje spokojenost s technologiemi:
Tady studie přiznává dominantní postavení Javy i velkou spokojenost s technologií, její podíl však tvůrci opticky srazili vypíchnutím WebSphere a WebLogicu jako samostatných technologií.
Velmi kreativní 
Jsou testeři cvičené opice?
Rovnou odpovím: nejsou. Aspoň IMHO.
Kupodivu si ale spousta lidí, včetně samotných potenciálních testerů, myslí opak: v práci nabíráme nové programátory, a zjistili jsme zajímavý jev — lidi odrazuje práce v kvalitě. Tedy: psaní funkčních testů, výkonostních testů a sem tam i nějaké to manuální testování.
Nějak to nechápu. Dobrého testera si představuju jako zkušeného a kreativního hackera, který pár dobře mířenými kliky či skripty zbourá kdejakou betaverzi, a postup bourání bez problému exaktně popíše a zautomatizuje pro budoucí testování. Pak utrousí něco o programátorských telatech, na egu ho pohladí, jak jim to natřel, a samozřejmě má radost i z toho, jak přispěl k tomu, aby vyvíjený produkt za něco stál.
Nějak nevěřím, že tohle nikomu nepřijde jako zábavná práce.
Web 3.0 aneb terminologické přemety v zemích koruny české
Před pár lety jsem nesčetně-krát viděl používat spojení semantický web ve smyslu moudrých sdělení typu "v HTML je B je stylova znacka, ale STRONG semanticka".
Teď se nám pro změnu snaží nějaký chytrolín definovat web 3.0 . To je sice (zvlášť ve srovnání se semwebem) spíše marketingový buzzword s dosud pevně neustáleným obsahem, i tak bych ty z vážených čtenářů, které tento termín zaujal, směřoval spíše za Novou Spivackem.