Potřebujeme domyšlené nástroje
Dagi ve svém dnešním elaborátu reaguje na nedávnou diskusi v konferenci@java.cz na téma, zda si má začátečník nejprve vymáchat ústa s minimem chytrých toolu či naopak, zda má začít s klikátkem, které jej odstíní od čehokoli složitého:
... jsou dnešní programy protkané různými abstrakcemi a technologiemi, které řádově zvyšují jeho složitost [...]. IDE by nám měly umožnit držet tuto komplexnost na přijatelné úrovni [...]. V případě méně zkušeného vývojáře to mohou klidně být různí průvodci (wizardy) pro vytipované případy užití (nová stránka, přechod mezi stránkami, mapování entity) a nebo vizuální editory.
Pokud si zjednodušíme vývoj na dva základní aspekty ( něco udělat a udělat to dobře ), tak citovaná úvaha bere do úvahy pouze ten první. Ano, chytré IDE usnadní začátečníkovi něco vyrobit.
Stejně tak oponenti, kteří by začátečníkovi nic neusnadňovali, logicky zastávají názor, že pokud dotyčný po velkem boji získá vzhled do základů, tak v klikacích nástrojích nebude páchat snadno naklikatelné, ale se znalostí podstaty šílené konstrukce.
Tím se nechci připojovat k ortodoxním zastáncům vrhání začátečníků do vody. Ale pár wizardů, které uživateli umožní něco bleskově splácat, nestačí. Mnohem důležitější jsou nástroje, které umožní uživateli poznat, co splácal špatně — připadně které natolik rozumí kontextu jeho práce, že mu některé možnosti budou — se stručným a srozumitelným vysvětlením — rozmlouvat.
Ale předpokládám, že tohle snad měl Dagi na mysli, když na závěr napsal:
Dnešní IDE si vzala lekci z vizuálních HTML editorů přelomu tisíciletí a nesnaží se pouze o co největší efektivitu, ale i o to, aby vývojáře částečně vedly k správnému používání dané technologie.
Tak jen aby to tak opravdu bylo.
... a nakonec malé páteční odhlehčení mimo téma: Trolling with Java Web Frameworks